Uplynulý rok představoval pro obyvatele našeho kraje velkou výzvu. Koronavirová omezení měla větší následky než v roce 2020. Někomu zemřeli bližní, jiní mají dlouhodobé zdravotní problémy. Mnoho občanů se dostalo do svízelné finanční situace nejen kvůli nemožnosti pracovat či podnikat v plném rozsahu své činnosti, ale i zvyšujícím se cenám od energií po potraviny. Ztráty pořád nejsou vyčísleny a my si můžeme jedině přát, aby nenarůstaly.

Události roku 2021 rekapitulují krajští zastupitelé zvoleni za Pirátskou stranu.

Doprava a infrastruktura

Přes některé menší či větší problémy pokračuje stavba dálnice a navazující infrastruktury.

„Od těchto komunikací si slibujeme odlehčení přetížených silnic prvních a druhé třídy ale také propojení jednotlivých obcí. Díky tomu by mohlo z našeho kraje odcházet méně lidí za prací, naopak bychom se mohli stát zajímavou alternativou pro mladé lidi,“

říká Jiří Ducháček, člen výboru pro dopravu a dopravní obslužnost.

„Velkým pozitivem v dopravě je skutečnost, že se s Pardubicemi počítá v rámci vysokorychlostní železnice a s Českou Třebovou jako významných železničním uzlem (seřaďovacím nádražím). Také se zdá, že kanál Dunaj – Odra – Labe bude "zasypán". Tento velmi pravděpodobně ekonomicky nerentabilní projekt, který by se v našem kraji navíc potýkal s nedostatkem vody, není možné v rámci aktuálních rozpočtů realizovat. „Teď ještě, aby se co nejrychleji otevřela stavební uzávěra, která dusí některé dotčené obce v rozvoji,“

dodává Jiří Ducháček.

Zdravotnictví

V oblasti zdravotnictví se daří čerpat dotační prostředky na výstavbu nových stanic záchranné služby, a hlavně centrálních urgentních příjmů pardubické a orlickoústecké nemocnice. Zároveň byl vysoutěžen nový nemocniční informační systém, který by měly používat všechny nemocnice sdružené v akciové společnosti. Tyto novinky by měly pomoci ke koncentraci poskytované péče a snížení možnosti lidských chyb. Očekáváme tak zkvalitnění především urgentní péče. Další zlepšení by měla přinést Střednědobá koncepce zdravotnictví Pardubického kraje, na které se členové pirátské strany podíleli.

„Naopak se nedaří, stejně jako jinde v republice, řešit dlouhodobé problémy s nedostatkem doktorů v odlehlejších částech kraje a zdravotnického personálu v nemocnicích. Kroky, které by v tomto mohly pomoc jsou zatím z našeho pohledu ojedinělé a spíše spoléhají na náhodu než na cokoliv jiného. Stejně tak stále vidíme problém s nedostatečnou veřejnou kontrolou akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje a nedostatečnou komunikací směrem k občanům. Podivné na tom je, že co jde například u orlickoústecké nemocnice, to v ostatních nemocnicích nejde,“

popisuje problémy Andrea Linhartová, členka výboru pro zdravotnictví.

Školství

Dobré zprávy přicházejí z oblasti školství. Kraj se soustředí na obnovu budov školních zařízení, jejichž je zřizovatelem. Zahájil přípravu pilotních projektů instalace fotovoltaických panelů na střechy vhodných budov. Vzhledem k rostoucím cenám energií se zvyšuje návratnost investice.

„Zároveň se sluší poděkovat učitelům, že v této době velká většina z nich zvládá různé formy výuky (často hybridní) a zároveň nad rámec už takto navýšených povinností se podílí na trasování namísto pracovníků hygienických stanic,“

říká Libuše Vévodová, členka výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.

Sociální oblast

Zásadní pro sociální oblast v Pardubickém kraji bylo v roce 2021 zajištění financování sociálních služeb, které bylo ovlivněné rozpočtovým provizoriem. Hrozilo, že lednové i únorově mzdy budou pracovníkům v sociálních službách vyplaceny se zpožděním. Díky usilovné práci se podařilo poskytnout prostředky včas. „

Situace kdy si ředitelé organizací často musí brát kontokorenty a ručit svým majetkem, aby mohli vyplatit mzdy je za nás neudržitelná a nekoncepční. V zastupitelstvu jsme na konci roku 2021 schválili návrh na možnost půjčky od kraje pro překlenutí období, než dorazí dotační prostředky,“

říká Lenka Martínková Španihelová, předsedkyně výboru pro sociální věci a neziskový sektor.

Dobrou zprávou je, že v loňském roce krajská příspěvková organizace Domov na cestě začala provozovat domov se zvláštním režimem Domky – Předhradí. Jde o ojedinělý projekt proměny ústavu pro lidi s vážným duševním onemocněním na moderního poskytovatele pobytových komunitních služeb.

„Přestěhováním klientů do těchto nových objektů se završí postupné pětileté opouštění hradu Rychmburk. Tato transformace je pro moderní sociální služby a život klientů důležitá a má naši podporu,“

dodává Lenka Martínková Španihelová.

Sport a cestovní ruch

Těžké chvíle zažíval sport. Po určitou dobu byly zakázány i tréninky, což silně poznamenalo především děti.

„Zatímco dospělý a profesionální sport se po pandemii vzpamatoval celkem rychle, pak zkušenosti trenérů a zahraniční studie hovoří o velkém propadu zájmu mezi dětmi a mládeží. Na reakci veřejné správy na tuto situaci stále čekáme,“

konstatuje Filip Mezera, předseda zastupitelského klubu Pirátů a fotbalový trenér.

Krajská podpora cestovního ruchu nebyla v loňském roce omezena. Peníze byly vyčleněny na provozní náklady, tak i na rozvoj infrastruktury. Mnoho projektů bylo zajímavých, nicméně některé mají diskutabilní přínosy. Příkladem může být například dotace 250 tisíc korun na nákup stacionárního měření cyklodopravy. Tento a jemu podobné projekty jsou zajímavé, ale …

„Bohužel stále postrádáme novou koncepci rozvoje cestovního ruchu, na které by se měla výrazně podílet Destinační společnost Východní Čechy. Staré koncepci skončila platnost už v roce 2020 a nová zatím není k dispozici. Což je škoda, protože bychom díky existenci tohoto dokumentu bychom mohli často žádat o dotační tituly z EU a dalších institucí. Smutnou skutečností zůstává, že toto není jediná již přežitá strategie kraje. Chybí nám například i nová koncepce pro rozvoj a muzejnictví, a především pro rozvoj památkové péče. K rozvoji cestovního ruchu a kultury už by se konečně mělo začít přistupovat modernějším způsobem,“

kritizuje absenci klíčových dokumentů Daniel Lebduška, člen výboru pro sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch.

Kultura

Kulturní akce neměly v loňském roce na růžích ustláno. Přesto nelze říci, že se v Pardubickém kraji zastavil čas. Otevřen byl například hrad Rychmburk.

„V roce 1945 znárodněná památka dlouhodobě sloužila jako domov pro seniory a od roku 2007 jako domov pro lidi s duševním onemocněním. Nyní lze na hradě lze navštívit pilotní expozici o historii panství Rychmburk. Dále je návštěvníkům přístupná kaple, koncertní sál a hradní věž,“

popisuje nový projekt Vladek Vácha, člen výbor pro kulturu a památkovou péči. Dalším objektem, který má přilákat do kraje nadšence historie je tvrz Bouda, kde končí rekonstrukce samotného objektu a do provozu se chystá i zázemí po muzeum opevnění.

„V kultuře i v cestovním ruchu hodnotíme pozitivně rozvoj jednotlivých lokací. Naopak jako příležitost, kterou je vhodné dále rozvíjet, vidíme využívání krajských kanálů k propagaci jednotlivých akcí. A dále využívání příležitostí, ke lze za drobné peníze udělat kraji velkou reklamu. Testem, jak kvalitně kraj toto zvládá bude v roce 2022 evropské finále stromu roku, kde bude Českou republiku zastupovat Lukasova nebo též „zpívající“ lípa z Telecí,“

říká Vladek Vácha.

Životní prostředí

Loňský rok nebyl pro životní prostředí v Pardubickém kraji úplně výhra.

„I přes náš boj v zastupitelstvu Pardubického kraje si elektrárny ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem dokázaly zajistit výjimku pro možnost výrazně více znečišťovat ovzduší, než dovolují emisní limity. Málo platné, že se proti těmto výjimkám stavěly nejen ekologické organizace, krajská i městská opozice. Obě výjimky prošly v požadované délce. Nepodařilo se ani snížit dobu jejich trvání a bohužel dalších pár let budeme muset nadýchat o něco více oxidů uhlíku a rtuti,“

informuje Andrej Ramašeuski, člen výboru pro životní prostředí, zemědělství a venkov.

Na druhou stranu má Pardubický kraj dobře našlápnuto při obnově krajiny, zadržování vody v krajině a diverzifikaci půdního fondu. Díky institutu IEVA (krajem zřízená organizace), která tyto cíle začíná ve spolupráci s dalšími firmami řešit, získal z dotačních programů Bergen a Oslo peníze na konkrétní projekty.

„Máme prvních deset projektů, které se v tomto roce uskuteční a povedou k lepší zádrži vody v krajině, abychom se lépe vypořádali s postupujícím suchem,“

oznamuje dobrou zprávu Andrej Ramašeuski.