Tomáš Kolomý - Když u nás občané brblají, obec jim neprodlouží nájem v bytě

02. 10. 2019
Tomáš Kolomý - Když u nás občané brblají, obec jim neprodlouží nájem v bytě

Je zastupitelem v Rudolticích a specialistou na majetkové právo. Dokáže být velmi důsledný a vedení obce nejednou připravuje perné chvilky, když soustavně upozorňuje na časté nesrovnalosti. Také jeho zásluhou mají Piráti v Rudolticích podporu a dobré jméno. Rád si zajezdí na motorce, věnuje se hospodářství a také se angažuje jako dobrovolný hasič. Kdo je Tomáš Kolomý alias Pepan?

Celý život žiješ v Rudolticích na Orlickoústecku. Dnes jsi tam jedním ze dvou pirátských opozičních zastupitelů. Jak se ti v obci žije?

Je třeba říci, že si nepřipadám jako opoziční zastupitel, i přestože nás tak vedení obce nazývá. V minulosti jsem pracoval na obci a v tom teď pokračuji, byť ponaučen z chyb minulých.

Zasvěcení vědí, že starostou Rudoltic je tvůj bratr Ivo, a že váš pohled na fungování řízení obce včetně zadávání veřejných zakázek, nemůže být odlišnější. V čem tkví “jádro pudla”?

Já si myslím, že obec je tady pro lidi, že s každým a o každé věci by se mělo jednat. Jakékoli řešení je otázkou vyjednávání. Vedení obce, již druhé volební období, spíše informace mlží nebo je občanům nedává vůbec a dělá si co chce. Stali jsme se u vedení hodně nepopulární, neboť jsme začali od samého počátku našeho fungování v zastupitelstvu informace občanům přibližovat. A mělo to úspěch, občané projevili zájem o dění v obci.

Řízení naší obce bych přirovnal k vedení soukromé firmy, bohužel tady nemáte co ztratit, peníze jdou do obecního rozpočtu každý rok.

Systém zadávání zakázek včetně pomyslných žádostí o dotace od vedení obce je k smíchu, nebo k pláči. Sice se neustále žádá o dotace na různé projekty, ale obsah žádosti neodpovídá realitě. Navíc jejich zpracování je po formální stránce špatné. To vše vede od samého začátku k neúspěchu. Poté nám oznámí: „Dotaci jsme nedostali,“ a tak vše se postaví z vlastních zdrojů, „ale občané - my jsme se fakt snažili.“

Aktuálně sbíráte podpisy v petici ke stavbě dětského hřiště…

Petici včetně podpisového archu jsme řádně podali na obecní úřad. Já se teď trochu směju, neboť jak to projednalo naše vedení obce, je vážně absurdní. O petici jednaly dva orgány obce. Rada obce se usnesla, že bere obsah petice na vědomí. Zastupitelstvo však nepřijalo žádné usnesení, neboť se všichni zastupitelé za rádoby koalici zdrželi hlasování. Na druhou stranu jsem rád, že na jednání zastupitelstva bylo hodně lidí, kteří viděli jejich postoj k věci a jak si váží vyjádřeného názoru.

Jako právník se zaměřením na majetkové právo se určitě nenudíš. Jaké výhody ti vzdělání přináší v zastupitelské práci? Máš pocit, že tví kolegové v Rudolticích proto občas na rady Pirátů dají?

Mám zkušenosti již z minulosti, jak jsem již psal, ale člověk se pořád učí. Snažíme se dělat práci otevřeně, smysluplně, a ne jednostranně zaměřenou. Bohužel náš starosta a místostarostka jsou moc zahleděni do sebe, do svého ega, takže než se nám podaří něco prosadit, je rok pryč. Povedlo se nám po roce prosadit změnu územního plánu, také vybudování vnitřního výtahu do prostor úřadu. Ostatní věci jsou pořád v nedohlednu, jako pořízení radaru pro větší bezpečnost na silnici. Chceme stavět projekty, které mají smysl, či vrátit obecní vodovod do rukou obce.

Považuji za absurdní tvrzení našeho vedení, že v současnosti již nejsou místní komunikace veřejnými, i přestože se více jak sto let veřejně užívaly, tak nyní dochází k jejich likvidaci.

Jak by vypadaly Rudoltice pod taktovkou Pirátů? Kolik máte aktuálně členů/příznivců?

U nás je skoro polovina občanů nájemníky v obecních bytech. Většinou mají smlouvu na dva roky, a bojí se, jak nám pověděli, cokoliv říct. Bylo jim sděleno, že pokud budou neukázněnými – brblat neboli říkat si svůj názor, neprodlouží se jim smlouva na další dva roky. Tak mlčí, a o nic se moc nezajímají. Je to škoda někomu bránit se vyjadřovat, jako je škoda u nás chtít stavět sportovní hřiště v obytné zóně či bazén nebo megalomanskou hasičárnu, když vesměs si to občané nepřejí. Připadá mi, že jediný, kdo to chce, je starosta a místostarostka.

Jsem rád, že za necelý rok našeho fungování v zastupitelstvu, se lidé začali opět zajímat o dění v obci, o výdej obecních prostředků a vůbec o život u nás.

Byl bych rád, kdyby naše Rudoltice byly pěknou, účelně vybavenou, hospodárnou obcí, ve které je zároveň radost bydlet.

Tomáš Kolomý

V minulosti jste se vymezili proti způsobu vedení obce. Také jsme se bavili, že existují paralely politických nešvarů na místní i celostátní úrovni. Čím česká politická scéna od nejnižší až k nejvyšší úrovni trpí?

Tady bych se vyjádřil úplně stručně, chybí politická morálka. Dnes se stane politikem každý neandrtálec, který válcuje všechno před sebou.

Mám takovou zkušenost, za kterou se nestydím. Na studiích práva jsem byl na svatbě dcery p. Grebeníčka, tehdy předsedy KSČM, to mi bylo 21 let, myslím. Věcně a upřímně jsme pokecali o životě všeho druhu, aniž by mi vnucoval nějaké představy či vize. Tato zkušenost mi přinesla poznání, které mě provází celý život, poslouchejme lidi kolem sebe.

Jak si vysvětluješ množství pirátských bašt na Orlickoústecku? Mají Piráti nějaký recept, že se jim v této části regionu tak daří?

Máme tady dobré pivo a ženy, to je základ.

😊😊😊

Co motorky, co dělá tvá sbírka? Máš čas jezdit?

Letos jsem tomu moc nedal, pravda, asi nebylo zrovna pro mě dobré počasí.

Co dělá tvá zahrada… jsi spíše na kytičky nebo na zvířátka?

My to máme se ženou tak nějak dohromady, oba nás to baví, a tak oba sdílíme relax na zahradě.

Jmenuješ se Tomáš, ale říkají ti Pepane. Jak tohle vzniklo?

Díky volebním archům 2018 se lidi u nás na obci dozvěděli, že jsem Tomáš, i když mi celý život říkají Pepane.

Jednou mě spolužák na gymplu omlouval z TV, že pro nemoc nebudu cvičit, a řekl vyučujícímu: „Josef Kolomý nebude cvičit.” Tělocvikář málem omdlel smíchem, a nemohl to pochopit.

Tak to bylo asi tak. Nevědomky jsem si dětskou hrou asi v pěti letech vysloužil přezdívku Pepan, v rodinném kruhu. Pak to šlo prý rychle, sousedi, spolužáci,…. . Takže rodiče, sourozenci, prarodiče, tchán s tchýní, moje žena a děti, kamarádi, spolupracovníci, pro všechny jsem Pepan. I já už to mám v sobě tak nějak zažitý.

K tématu:

Další rozhovory z cyklu Středeční hlášení od kormidel:

Daniel Lebduška, Lenka Španihelová, Vojtěch Fadrný, Zbyněk Ruda, Aleš Nunvář, Ondřej Karas, Líba Vévodová, Andrej Ramašeuski, Pavel Štěpánek, Ivana Böhmová, Miroslav Sedlák, Jiří Ducháček, Roman Rybáček, Filip Mezera, [Martin Sedlák][25]

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články