Jiří Ducháček - Chci, aby naše děti měly chuť žít tam, kde se narodily

28. 08. 2019
Jiří Ducháček - Chci, aby naše děti měly chuť žít tam, kde se narodily

Coby rodák z České Třebové je rád, že pro své město může pracovat i z pozice zastupitele. Není to vždy lehké a z opozičních lavic to může být ještě těžší. Byl by proto rád, kdyby se dařilo pro mladé zajistit podmínky k životu tak, aby nemuseli město opouštět. Jenže to je běh na dlouhou trať a je k tomu potřeba společná dobrá vůle všech místních politiků.

Do zastupitelstva v České Třebové jsi kandidoval s určitými představami. Občané ti dali důvěru, jaká je tedy realita oproti původním vizím? Daří se pirátské opozici prosazovat transparentní radnici? Jak jste na tom s participativním rozpočtováním?

I přesto, že jsme v opozici, a já nemám rád toto škatulkování, jsem do toho šel s vizí, že nám jde hlavně o město. A o to posunout ho tak, aby bylo pro obyvatele atraktivnější, modernější. Aby naše děti měly chuť zůstat tam, kde se narodily, a ne odejít hned po škole radši pryč. Proto se snažíme spolupracovat se všemi bez rozdílu, zda je to koalice nebo opozice. Spíš je naším cílem posouvat věci dál a zlepšit je. Nechceme jen kritizovat a bourat to dobré, co se udělalo, jen proto, že jsme s tím nezačali my. Co se týká transparence, tak na tom usilovně pracujeme, a to i z opozičních pozic. Po dohodě došlo k zřízení elektronického hlasovacího zařízení. Shodli jsme se i na možném provedení „rozklikávacího rozpočtu“ a další věci se postupně snažíme pomalu posouvat kupředu.

Jaké vidíš pro Piráty největší výzvy ve městě do budoucna a jaký bys předpověděl jejich vývoj?

Určitě propagovat naše nově vzniklé MS. Připravit více akcí, kde se můžou s námi občané potkat. Aby transparentnost a věci, které máme v plánu, měly i zpětnou vazbu. Přeci jen se lidé více rozpovídají na akci jako je „Pivo se zastupitelem” nebo „Vyosení“,  než na oficiální besedě s názvem „Co na participativním rozpočtu chcete změnit vy“. Taky změnit i standardní pohled na Piráty, který je bohužel lidem vtloukán médii. Když mi při roznosu Pirátských listů paní na ulici řekne: „ Od mladých komunistů si nic nevezmu“. Tak mě to sice polichotí, že ještě vypadám mladě, ale nemá cenu jí něco vymlouvat. Větám o „zhulených smažkách“ se v mém případě mohu jen pousmát. Proto je potřeba pro občany spíš něco udělat, a i když to není jednoduché ukázat, že chceme dělat něco pro ně a ne pro sebe.

Jiří Ducháček

Aktivně jsi se v dávné minulosti podílel na budování Městské policie ve městě. Jak jsi s jejím fungováním v dnešní době spokojen? Vidíš nějakou podporu pro Piráty mezi členy bezpečnostních složek? Víš o někom, kdo by podle tebe mohl a byl ochoten odborně přispět v projektu pirátských KETů?

Co se týká Městské policie, ano, pracoval jsem na jejím založení a to ještě v době, kdy nebyl ani zákon, který upravoval její pravomoci. Od té doby se situace změnila. Od porevolučního nadšení, kdy jsme se chtěli v kompetencích vyrovnat policii státní a někdy možná, dle pohledu některých bývalých kolegů, i FBI, 😊 po začátek práce v ulicích, kde bylo opravdu cílem řešit místní problémy a hlavně veřejný pořádek. Bohužel se toto obrátilo časem k honbě za výběrem pokut a více méně se tak stalo náhradou práce dopravní policie. Proto jsem od této práce odešel. Domnívám se, že pokud  budou řídit tyto složky lidé, kteří  hodnotí  kvalitu práce strážníků dle  počtu vybraných peněz do městské kasy a čárkami za vyřešený přestupek, tak se pohled obyvatel na tuto práci nezmění. Je to škoda, protože místní znalost strážníků je právě to, co je neocenitelné při prevenci kriminality a správních deliktů.

Jiří Ducháček

Česká Třebová, podobně jako většina měst v republice, trpí nedostatkem dostupného bydlení pro mladé. Ti pak nutně odcházejí jinam, kde mají lepší příležitost. Jaké kroky se podařilo udělat, děje se v tomto ohledu na radnici něco?

Tady se bohužel zatím zrealizovat nic nepodařilo. Ještě v minulém období se „podařilo” prodat objekt,  který se mohl, i za cenu určitých investic, na startovací byty předělat.  Ano, nebylo by to výdělečné, to jsem slyšel jako argument často, ale ono není možné vše jen brát z hlediska peněz. Zajímavé je, že soukromá firma tento objekt koupila a byty stavět chce. Je to začarovaný kruh, který vidíme všude okolo. Už neřešíme nezaměstnanost, řešíme  to, že nejsou lidé. Ale pokud nebudou mít lidé, a to hlavně mladí, kde žít a vychovávat rodinu, jsme zase na začátku tohoto problému. Město připravuje pozemky i výstavbu, ale všichni víme, že to je na delší časový úsek. Proto jako Piráti budeme sledovat možný výběr lokalit a určitě tuto věc podpoříme i za cenu výdajů na bytovou výstavbu. Ta investice se v budoucnu zcela jistě vrátí…

Při pohledu na interaktivní mapy volebních výsledků po eurovolbách jsou výsledky Pirátů na Českotřebovsku, potažmo Ústeckoorlicku, imponující. Co stojí za volebními úspěchy v tolika malých obcích, čím se nám daří občany oslovovat?

To asi není otázka jen pro mě. Myslím, že se nám podařilo i po komunálních volbách „neusnout“ a dál tu myšlenku propagace Pirátů nést i do okolí. Naše schůze se konaly v různých místech okresu a určitě nám pomohlo, že se aktivně zapojil Mikuláš Fejrenčík a dodal tím i atraktivitu akci, kde je možno vidět živého poslance 😊 . Hlavně i spolupráce členů a jejich aktivní zapojení do kampaně bylo vidět. Například Jarda Lainz roznesl tolik Pirátských listů, že se při roznosu musel snad potkat i sám se sebou  😊.I akce na Letohradské pouti s Jiřím Jansou se povedla. Tolik dětí s pirátskými balonky na jednom místě se asi hned tak neuvidí. Jen to příště chce kompresor, někteří nafukovači už časem byli hodně blízko k infarktu..

Jsi aktivním příznivcem orientálních bojových umění. Jak v současnosti vypadá tvá průprava bojovníka, co fyzička a jakým způsobem můžeš zkušenosti z této oblasti zúročit v politice?

Jak jistě víš, filozofie bojových umění je o tom, že je to cesta. Už jsem na této cestě dost dlouho. Fyzička i vzhled teď možná spíše cestuje ke stylu Kung-fu panda, 😊 ale stále se snažím občas ještě protáhnout a udržovat tělo ve stavu, kdy mě poslouchá. Aktivně už nezávodím, to nechám mladším. Určité zkušenosti zúročit mohu. Léta jsem vedl a trénoval  oddíl a postupně jsem viděl, jak rosteme a získáváme i ocenění na soutěžích. A i tam nic nebylo zadarmo. Bez práce s náborem by trénování lidí, nebylo nic. Ano, je potřeba trenér a cíl, ale bez dalších trenérů a hlavně členů nejde nic budovat. A co mi asi bojová umění dala nejvíc? Vnitřní klid, neřešit věci  impulzivně ve vzteku. Ono není umění se poprat, umění je konfliktu se vyhnout bez boje. To není ostuda. A hlavně nevzdat to, jít pořád dál. Protože kde je vůle, je i cesta…..

Jiří Ducháček

Máme léto. Kdo tě zná, tak ví, že k tobě patří horské kolo a jsi turistický srdcař. Kdepak už jsi letos byl, co můžeš lidem z regionu doporučit, a kam se ještě chystáš. Co houby, rostou? :)

No tak letos jsem tomu kolu moc nedal, ale mohu určitě doporučit krásné okolí České Třebové . Je tady spousta krásných lesních cest a i pár dobrých kopečků. To by mohl potvrdit i Jaroslav Kulhavý , který pochází z Hylvát u Ústí nad Orlicí. Dalším tipem jsou nedaleké Toulovcovy maštale, kousek za Litomyšlí. Je to takový malý kousek „Českého ráje“, tady nedaleko od nás. Doporučuji výlet nejen na kole, ale i pěsky. Je tam krásně. Co se týká hub, rostou, ale nějak se přede mnou schovávají :-)

Jiří Ducháček

K tématu:

Další rozhovory z cyklu Středeční hlášení od kormidel:

Daniel Lebduška, Lenka Španihelová, Vojtěch Fadrný, Zbyněk Ruda, Aleš Nunvář, Ondřej Karas, Líba Vévodová, Andrej Ramašeuski, Pavel Štěpánek, Ivana Böhmová, Miroslav Sedlák

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články