Za co Pardubický kraj vydává peníze a může dlouhodobě fungovat na dluh?

7. prosince 2021
Za co Pardubický kraj vydává peníze a může dlouhodobě fungovat na dluh?

Zajímá vás, kolik peněz má kraj ročně k dispozici a jak s nimi hospodaří? Že je to těžko přístupné a složité se v tom vyznat? V příštím týdnu budeme v zastupitelstvu schvalovat rozpočet kraje na další rok, a proto je na místě přiblížit jednotlivé položky rozpočtu srozumitelnou formou a také je okomentovat.

Příjmy rozpočtu Pardubického kraje na rok 2022 jsou plánovány ve výši 14 210 175 040Kč – 14,2 miliardy korun. Je to téměř o miliardu více než v roce 2021.

Velká část příjmů jsou ovšem tzv. transfery – kraj pouze peníze „ohřeje na svém účtu“ a posílá dál. V návrhu rozpočtu na rok 2022 činí tyto transfery 9,046 miliard. Z celkového rozpočtu tak zbývá na chod úřadu, investice, dotace, příspěvky, záštity a další provozní výdaje cca 5,164 miliard Kč. Zbytek potřebných peněz na financování projektů bude řešen čerpáním úvěru v celkové výši 538 milionů Kč. Celkem tedy 5,701 miliard Kč.

Pojďme se podívat na plánované výdaje a jejich skladbu. Včetně transferů tvoří dominantní část rozpočtu výdaje na školství.

Víme ale, že transfery kraj pouze posílá dál, a tak je zajímavější pohled na výdaje od nich očištěné. Zde se ukazuje, že dominují kapitoly Doprava a Rozvoj. Pojďme se proto podívat, co do těchto kapitol spadá, a na finančně nejnáročnější projekty příštího roku.

V kapitole Doprava se po martyriu s výběrovým řízením na nového dopravce podařilo ušetřit určitou částku, bohužel ale na druhé straně narostly náklady na drážní obslužnost a celková výše výdajů tak zůstává prakticky stejná. Celkem stojí veřejná doprava 945 milionů Kč ročně a zbytek kapitoly jde na provoz a investiční akce Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

beztransferu

V rámci kapitoly Rozvoj jsou hlavními projekty rekonstrukce silnic v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a zahájení/dostavby centrálních příjmů v krajských nemocnicích. Zároveň je důležité upozornit, že právě na tyto stavby jde většina půjčených peněz na rok 2022.

Může kraj fungovat stále na dluh?

V tomto roce bude kraj čerpat další peníze ze schváleného úvěrového rámce od Evropské investiční banky (EIB). Na rok 2023 je opět plánováno čerpání dalšího úvěrového rámce až do výše 1 miliardy Kč od EIB.

Kolik už tedy má kraj napůjčováno a je to stále únosné?

“Celkové zadlužení kraje při načerpání úvěru v roce 2023 by se pohybovalo kolem 15,7% včetně transferů. Pro srovnání v roce 2020 činilo zadlužení necelých 7%,”

říká Daniel Lebduška, náš zastupitel a místopředseda Finančního výboru Pardubického kraje.

V mezikrajském srovnání to není ani skvělé, ale ani hrozné. Pokud to opět očistíme od transferových peněz, tak bychom se v roce 2023 dostali k 41,7% míře zadlužení vůči plánovaným „neprůtokovým“ příjmům kraje.

Je to o dost lepší metrika, než vázat míru zadlužení i na peníze, se kterými kraj stejně nemůže disponovat jinak, než je předat dál k finálním institucím – školám a dalším příspěvkovým organizacím. Zde je třeba zmínit, že tuto výši zadlužení krajský rozpočet ještě zvládne - na splátky dluhu by šlo cca 375 milionů Kć ročně.

Měli bychom už ale myslet na určitou brzdu při tomto tempu zadlužování, především s ohledem na rostoucí míry úrokových sazeb.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Piráti v Pardubickém kraji spouští nový podcast PIRÁTI TALKS

Piráti v Pardubickém kraji spouští nový podcast PIRÁTI TALKS

Piráti Pardubického kraje představují svůj nový politický podcast nazvaný PIRÁTI TALKS, který se zaměří na aktuální témata v kraji a přiblíží práci pirátských politiků. Bude vycházet každé dva týdny ve čtvrtek a moderátorem pořadu bude lídr a kandidát na hejtmana Daniel Lebduška.

Piráti rozkryli kauzu městských bytů v Chrasti. Byty měly být rozprodány pod cenou i lidem spjatým s městským úřadem

Piráti rozkryli kauzu městských bytů v Chrasti. Byty měly být rozprodány pod cenou i lidem spjatým s městským úřadem

Analytický tým Pirátů rozkryl kauzu problematického prodeje městských bytů v Pardubickém kraji. Na základě jeho podnětu podnikla Generální inspekce bezpečnostních sborů razii na městském úřadu v Chrasti. Byty měly být totiž rozprodány za zlomek ceny, některé z nich si pořídily osoby úzce spjaté s městským úřadem. Například bývalý radní, který byl zvolen za hnutí ANO. Investigativní novináři Zdislava Pokorná a Lukáš Prchal v Deníku N o věci podrobně informovali.

Vápenný Podol čeká na signál

Vápenný Podol čeká na signál

Čekám na signál, ten z nebe nepřichází, a tak čekám dál… S tímto úryvkem písně známé české kapely by se mohla většina obyvatel Vápenného Podolu ztotožnit. Obec nedaleko nádrže Seč čeká již přes dva roky marně na posílení mobilního signálu. Kde to vázne?