Středeční hlášení od kormidel. Je dalším dílem seriálu rozhovorů s našimi zastupiteli v Pardubickém kraji. Budeme vám tak každou středu přinášet zajímavé rozhovory s lidmi, kteří pracují pro naše města a jsou i součástí Pirátské strany.

Druhou zastupitelkou, již jsme oslovili, je Lenka Španihelová. Lenka bydlí v Pardubicích a její hlavní agendou jsou sociální služby.

Lenko, představ se nám.

V současné době jsem na mateřské dovolené, která mi bude končit v dubnu příštího roku. Předtím jsem žila 11 let v Praze, kde jsem pracovala jako ředitelka sociální grafické firmy. Ta byla zřízena Nadací Jedličkova ústavu. Náplní mé práce bylo pomáhat lidem s handikepem. Učili jsme naše klienty pracovat s grafickými programy, což jim následně pomáhalo při hledání zaměstnání.

Poté jsem potkala svého muže a odstěhovala se do Pardubic, kde jsem dodnes. Kromě výchovy svých dětí se v Pardubicích aktivně zapojuji do občanského a společenského dění. Jsem také náruživou čtenářkou a návštěvnicí výstav – mým favoritem je znovuobjevený Josef Váchal. Ráda také sbírám houby a miluji práci na zahradě.

Jak hodnotíš situaci ve světě?

Vnímám ji pozitivně. Svět se učí z historie, aspoň v Evropě mám ten pocit. Současně s tím reflektuji i obavu ze zneužití vývoje nových technologií, aby člověk nepřekvapil a nezničil sám sebe. Vážím si toho, že máme dlouhodobě mír. To je velice důležité pro rozvoj nových generací, které přicházejí do stále více propojeného světa.

Jak vnímáš život v naší republice?

V naší zemi se máme dobře. Máme všeho dostatek, možná až přebytek, a díky tomu se můžeme bavit, užívat si různých služeb, o kterých naši rodiče a prarodiče ani nesnili. Na druhou stranu se zapomíná, že je potřeba se domluvit a vidět obě strany konfliktu, nebo té barikády. Přemýšlela jsem o situaci v naší zemi, třeba ohledně uprchlické krize. Je tu jedna velká skupina lidí, kteří se opravdu bojí a cítí se ohroženi uprchlíky. Na druhou stranu tu existuje další velká skupina, která to ohrožení vůbec nevidí a nechápou, proč jsou někteří tak vystrašení. Myslím si, že to je pro naší společnost výzva. Je potřeba se začít chápat a vysvětlovat si své pocity, než se navzájem osočovat a zesměšňovat.

Jak se změnil Tvůj život poté, co jsi se stala zastupitelkou města Pardubic?

Hele, toho se změnilo opravdu hodně. Velká změna nastala i při obyčejné procházce po městě. Pardubice teď vnímám jinak. Dříve jsme si koupili zmrzlinu a sedli jsme si do parku, ale teď vnímám své okolí a přemýšlím, co by se dalo vylepšit, co kde chybí, a jak tyto nedostatky vyřešit.

Další změnou, kterou opravdu vnímám, je to, že už nejsem jen ta máma, která je ihned dětem k dispozici, ale má teď i povinnosti vůči městu a obyvatelům. Mezi tím vším se snažím najít kompromis, který mi dovolí být jak mámou, partnerkou, ale i zastupitelkou. A musím říct, že se mi to naštěstí daří, díky podpoře, kterou kolem sebe vnímám.

Jako zastupitelka a občanka Pardubic mám od mnoha lidí zpětnou vazbu, že jako piráti jsme do pardubické politiky přinesli nový svěží vítr, který tu byl potřeba. Mnoho lidí je překvapeno z toho, že jsme opravdu transparentní a máme veřejné schůze, na kterých dáváme prostor občanům přijít a říct svůj názor.

Co bys vzkázala našim voličům a občanům?

Přeji si, aby se nám dařilo naslouchat veřejnosti, to záleží hlavně na lidech samotných. Je potřeba, aby nám občané svůj názor dali vědět a nerezignovali na to, že to nemá smysl. Smysl to má. Pokud se ale věci nedozvíme, tak je změnit nedokážeme. Buďme aktivní a neztrácejme naději, protože aktivní občanská společnost je důležitou součástí demokracie, a ta funguje hlavně díky diskuzi a vzájemnému naslouchání.