Piráti již v rámci krajských voleb upozorňovali na problém s nedostatkem nelékařského personálu v krajských nemocnicích. Téma bylo jako jedno ze zásadních zahrnuto i do programu, se kterým jsme šli do krajských voleb ZDE. Příchodem pandemie tento problém ještě více eskaloval. Nepotýkáme se tolik s nedostatkem lékařů, kterých chybí okolo 6 až 7 %, což je ale v podstatě běžný stav. Chybí především nelékařský personál, jehož absence je mezi 18 až 20 %. To je asi trojnásobek běžného stavu. Část tohoto nedostatku jde na vrub nutnosti hlídat vlastní děti, které nyní nemohou chodit do školy či školky, a přestože nabídka hlídání je, rozhodně se to nedá porovnat s tím, když se dítěti věnuje sám rodič. Další část je způsobená vyšší nemocností personálu. Nelékařský personál přichází daleko častěji do přímého kontaktu s nemocnými pacienty. Zároveň je vystaven obrovskému vyčerpání z dlouhodobé práce ve velmi stresovém a fyzicky náročném prostředí.

Aktuálně tedy došlo k eskalaci problému, který je patrný již dlouhou dobu. V únoru jsme zaznamenali oběžník Neodcházíme, organizujeme se https://organizujemese.cz/ určený pro nemocnice Pardubického kraje, který poukazuje na velmi nízké odměny za práci s pacienty postiženými koronavirem. Na tuto situaci jsme upozornili na zasedání krajského zastupitelstva 23. 2. 2021 shrnujeme zde v bodě 5. Věříme, že odpovědní zástupci kraje tuto situaci prověří. Reportáž k tomuto problému natočila i Česká televize dne 6.3.2021.

I my se budeme nadále věci věnovat a na zdravotnickém výboru požadovat po vedení Nemocnice Pardubického kraje, a.s. informace, z jakých peněz se odměny zdravotníkům vyplácí a proč příplatky personálu jsou zrovna v takovéto výši. Třeba se náš pohled, že příplatky jsou nastaveny špatně, a tedy jsou spíš demotivující, ukáže jako mylný. Pokud však odměny nedosahují standardní úrovně odměn v České republice, hrozí riziko, že v létě, kdy pandemie poleví, bude mít personál čas si trochu vydechnout a zamyslet se, zda by u jiného zaměstnavatele nedostal za stejnou práci lepší ohodnocení. Toto si musíme s vedením nemocnic vyjasnit.

Podobně kontraproduktivně vnímáme podnět z nemocnic Pardubického kraje a vyhlášení stavu hromadného postižení osob, který ale naši situaci neřeší bližší informace zde:. Podivujeme se tomu, že se do podobného dobrodružství - zcela mimo náš právní rámec - vedení nemocnic pustilo. Takovéto ohrožení se totiž nevztahuje na epidemie. Vyhlašuje se při havárii a je postupem z předpisu o záchranné službě.

V situaci, ve které se nacházíme, kdy se nemocnice plní pacienty, by jedním z možných a určitě vitaných kroků, byla pomoc praktických lékařů. Jejich pomoc přichází vhod nejen v tom, že se zapojují do procesu očkování, ale velkou podporou by také bylo, kdyby své schopnosti nabídli i v nemocnicích potýkajících se s přetížeností personálu. Jsme v době, kdy i malá pomoc se počítá.

Rada Pardubického kraje zatím stále nevyužila možnost vyhlásit pracovní povinnost pro studenty. Jsme si vědomi, že to není samospásné řešení, ale určitě by se několik desítek pomocných rukou navíc našlo. Především by však studenti, kteří již nyní na menší úvazky v nemocnicích pracují, mohli tuto činnost vykonávat téměř na plný úvazek. Tedy místo jedné či dvou “dvanáctek” týdně by mohli zvládnout tři nebo čtyři. Tito studenti jsou navíc již nyní naočkovaní, zaučení, se znalostí prostředí a neplavou nám v právním vzduchoprázdnu. Rozumíme snaze vedení Pardubického kraje stavět především na dohodách s dobrovolníky, ale ve chvíli, kdy ostatní kraje již k této povinnosti přistoupily či se chystají přistoupit, se můžeme potýkat s rizikem, že díky větší akceschopnosti nám studenty “vyberou”. Proto chceme apelovat na radu Pardubického kraje, aby i tuto možnost zvážila.

V tomto směru máme nevyužitý potenciál v Univerzitě Pardubice. Spolupráce mezi nemocnicemi a univerzitou se sice postupně zlepšuje, ale stále není dostatečná. Univerzita posílá studenty na praxi do nemocnic, a právě proto je nutné pro tyto studenty připravit prostředí, do kterého by se chtěli po ukončení svého vzdělávání vrátit. V současnosti však bohužel musí za praxi buď univerzita či sami studenti platit, což zrovna nesplňuje podmínky pro vybudování pozitivního vztahu. Záchyt těchto studentů by mělo vedení nemocnice vnímat jako prioritu.

Pokud věcem necháme volný průběh, můžeme pouze přihlížet tomu, jak současný nedostatek desítek lidí v rámci nelékařského personálu v jednotlivých nemocnicích (tedy stovky v celé společnosti Nemocnice Pardubického kraje, a.s.) se dále prohloubí a místo fungujících nemocnic nám zůstanou prázdné nebo špatně využité budovy. To je přesně to, co si občané kraje nezaslouží.