Ve městě nedaleko Chrudimi se místní zastupitelstvo vrátilo k praktikám jak z devadesátých let. Zastupitelstvo Chrasti v listopadu odsouhlasilo prodej pozemků za 300Kč/m² radnímu, který tyto pozemky má vložit do bytového družstva a do šesti let postavit 48 nových bytů. Zásadním problémem je, že v této chvíli nelze na těchto pozemcích stavět, a aby se tak stalo, musí zastupitelé Chrasti změnit územní plán. Vše bude tedy stát a padat na vůli radního Vlastimila Ročně, který si se starostou Vojtěchem Krňanským podáním ruky slíbili, že město bude moci řízení družstva ovlivňovat. No, ale co když se za 4 roky zásadně změní složení vedení města a pan radní slib z různých důvodů nedodrží? Jsou zastupitelé města naivní, nebo jen loajální a zvedají ruce tak, jak jim jejich lídři doporučí? Otazníků je mnoho, ale jedno je jisté - toto je příkladný střet zájmu mezi radním a městem samotným. Jak pohlíží na tuto problematiku krajská zastupitelka a obyvatelka Chrasti Andrea Linhartová? Co považuje za protiprávní chování pirátský analytik a ekonom Janusz Konieczny? Více se dočtete v rozhovoru.
Andrea Linhartová
Chrast je malé město a jen tak nikomu nic, co se na radnici děje, neujde. Na tuto problematiku zvláštního prodeje pozemků jsi poukázala ty? Co tomu všemu předcházelo?
Nejsem si jistá, jak moc je dění na radnici v Chrasti občany sledováno. Transparentnost je sice u nás poměrně hodně skloňované slovo, ale asi jej vedení města vnímá jinak než já. Ale pojďme k věci :-). Na posledním zářijovém zastupitelstvu před volbami mě bod prodeje pozemku zaujal. Už tehdy jsem upozornila, že se pravděpodobně jedná o střet zájmů. Zastupitelstvo prodej neschválilo. Bylo jasné, že návrh bude přednesen znovu novému zastupitelstvu. Ten čas jsem využila a pustila jsem se do ověřování faktů ohledně tohoto záměru, doplňovala informace o fungování bytových družstev a kontaktovala jsem Janusze. Janusz je pirátským analytikem a pomohl mi zajistit odhady a další podstatné informace. Byl mi hlavně i v celé věci velkou oporou.
V říjnu byl záměr prodeje projednáván nově zvoleným zastupitelstvem, kde má koalice 12 z 15 křesel. Nejsem si jistá, zda zastupitelé přesně vědí, co odhlasovali. Jak netransparentní je hospodaření bytových družstev, a že i příslib křesla v dozorčí radě pro člena zastupitelstva stojí na vodě. Rozumím tomu, že je potřeba ve městě stavět, jen tohle není ta správná cesta. Přičemž ale starosta demagogicky shazuje jakékoliv jiné řešení. Bytová politika města na mě působí trochu schizofrenně. Nejdřív se rozprodávají byty z majetku města, které byly revitalizované dva až tři roky před uvedením do prodeje. Předkupní právo mají současní nájemníci či jejich příbuzní a jsou jim nabídnuty za cca 50% tržní hodnoty. Když pominu to, že majetek města je privatizován a je zvýhodněna jedna skupina obyvatel, tak tu stále zůstane viset ta cena. No a prodej zmíněného pozemku k tomu přidává další souvislosti. Dostupné bydlení je problém v nejednom městě, ale v Chrasti to řešení působí trochu ve stylu “Já na bráchu, brácha na mě.” Dodnes nevíme, který zastupitel města má být třetím zakládajícím členem družstva spolu s radním Ročněm a bankou. A neví to ani jiný člen rady města.
Janusz Konieczny
Když se ti ozvala Andrea Linhartová s touto kauzou, co tě napadlo jako první? Pracoval jsi v Nadačním fondu proti korupci, zažil jsi ve své praxi něco podobného?
Tento případ je ojedinělý tím, jak neprůhledně tento prodej nemovitosti probíhal. Jestliže tedy stejná osoba má přímý vliv na prodej nemovitosti, neboť je radním, a současně je i kupujícím, tak o transparentnosti nesmí být pochyb. Přitom v tomto případě neproběhlo otevřené výběrové řízení. Starosta na jednání zastupitelstva na tuto výtku reagoval slovy, že se mohl někdo ozvat. Velmi rád bych panu starostovi někdy ukázal, jak některé samosprávy prodávají nemovitosti ve výběrovém řízení. Další věcí je jednání o změně územního plánu, na základě kterého se mají tyto prodávané parcely proměnit na stavební pozemky, které již mají samozřejmě vyšší hodnotu. Zastupitelé by ovšem měli jednat s péči řádného hospodáře a nic jim nebrání prodat pozemky až po jejich zhodnocení. Prodávaná cena je pak samostatná kapitola. Až po naší intervenci byla zvýšená prodejní cena z 200 Kč/m² na 300 Kč/m², ačkoliv skutečná cena těchto pozemků je mnohem vyšší.
Každá obec by si přála mít kvalitní bydlení pro své občany, ale ne za každou cenu a výše popsaným způsobem. Jak bys tuto situaci řešil ty, aby nevznikal tento střet zájmů? Co tě na tom celém procesu nejvíce znepokojuje?
V prvé řadě každý zastupitel musí svůj střet zájmů předem všem oznámit. Ukládá to zákon o obcích i zákon o střetu zájmů. Při zářijovém jednání bylo toto oznámení trochu pochybné. Zaráží mě zde rovněž to, že část této dohody je učiněna gentelmanským podáním ruky, čili je prakticky nevymahatelná. Znepokojující je ovšem zejména velmi nízká cena, za kterou tyto pozemky byly prodány, což potvrdil posudek, který jsme si nechali zpracovat.
Poté co jste poukázali na netypický prodej pozemků a jasný střet zájmu, vedení města pokračuje s tímto projektem i nadále. Má cenu tuto výstavbu zastavit a pokud ano, tak jakým způsobem?
Teoreticky by prodej nemovitosti mohl být soudem uznán za neplatný, pokud by nebylo možné vysvětlit výraznou odchylku prodejní ceny od ceny obvyklé. Je vhodné, aby samospráva měla pod kontrolou určité množství bytového fondu a naopak víme, k čemu v minulosti vedla slepá privatizace nemovitosti. Pokud se změní složení zastupitelstva, tak by mohlo s novým majitelem nemovitosti začít jednat, nicméně dle mého názoru by tento pochybný prodej měli nejdříve posoudit kriminalisté.
Andrea Linhartová
Jsi zastánkyní vídeňského modelu bydlení. Když jsi tento model představovala na jednom z minulých zastupitelstev, tak Ti nevkusně pan starosta vysvětlil, že ať si takhle staví ve Vídni. Co to ten vídeňský model je a je opravdu nereálný v obcích podobné té vaši?
Ano, vídeňský model bydlení se mi vážně zamlouvá. Zjednodušeně řečeno je to forma, kdy město spolupracuje s bankou, případně i developery na výstavbě dostupného bydlení. Řekněme město dá pozemek, banka peníze a developer postaví, nájemník pak splácí v nájmu peníze bance, která toto zafinancovala.
V podstatě se o něco takového město snaží i nyní, jen svůj pozemek prodá pod cenou developerovi - radnímu, a pak kdo ví, co přijde. Když jsem s několika odborníky či kolegy konzultovala možnosti, jak ten pozemek využít k výstavbě bez toho, že by byl vyveden z majetku města, upozornil mě náš krajský tajemník David Marhold na možnost nazývající se právo stavby “létající koberec”, § 1240 odst. 1 Občanského zákoníku.
Město pronajme pozemek, který tak zůstane v jeho majetku, až na 99 let. Stavebník - nabyvatel práva je oprávněn zřídit pod či na pozemku stavbu.Vše je smluvně ošetřeno. V budoucnu lze i jednat o případném prodeji pozemku. Tato možnost se mi jeví jako dobré řešení, pokud se město potýká s otázkou financí. Ale bohužel i toto pan starosta pojal za nemožné. Co z tohoto jednání vychází, je zřejmé.
Starosta Chrasti Vojtěch Krňanský je ve vedení města již druhé volební období, vaše vzájemná komunikace na zastupitelstvu je mnohdy na hraně běžné komunikace. Bylo tomu tak vždy? Jaký je starosta?
Ne, nebylo to tak vždy. Pana starostu znám tak od roku 2017, kdy jsme se setkali na zastupitelstvu. On byl horlivý kritik tehdejšího vedení a já řešila s městem výstavbu sběrného dvora.
Pan starosta ale patří mezi lidi, kteří nepřijímají dobře nesouhlas a kritiku. Snaží se prezentovat jen tu jedinou správnou cestu, a to tu jeho. Zkouším většinou přecházet jeho útoky ad hominem, které užívá, ale mnohdy to není lehké. Musím říct, že pár lidí, kteří byli na posledním zastupitelstvu také, byli jeho jednáním a dehonestací dost zaskočeni. Přitom jsou to lidé, kteří žijí v Chrasti desítky let a mnohdy i pro město něco učinili, ale nyní projevili jiný názor.
Já nejsem chrastecký zastupitel, nemusím přicházet s návrhy řešení, přesto se o to snažím, i když vím, že je to zcela zbytečné.
Jaký je starosta? Získal 40% hlasů, v očích občanů tedy dobrý. Buduje chodníky, ale jen někde. Na mnohých místech nejsou ani udržované, nedaleko centra města byly před volbami chodníky zarostlé ostružiním. Dotahuje projekty kanalizace, které byly naplánované již předchozím vedením. A “dal lidem hry”, to fungovalo i ve starověkém Římě. Jenže aby se tyto hry mohly konat, musí mít město i uvolněnou místostarostku, což zvyšuje náklady z rozpočtu města.
Nesnažím se pouze koukat na to, co se prezentuje na FB či v Chrasteckých ohlasech. Jde o koncept a ten mi tu chybí. Tak např. máme nedostatek míst ve školce, nejsme jediní. Tento problém řeší nejedna obec v republice a i MMR se snaží svými programy obcím pomáhat. U nás se přišlo s řešením, že bude rozšířena školka. Je to logická cesta. Otázku, kam bude nová třída umístěna, vyřešilo vedení města tím, že vypovědělo z nájmu PČR, která sídlila v jednom objektu města, jenž využívá i naše školka. PČR objekt vyklidila koncem roku 2021, od té doby zeje prázdnotou a město jej nyní nabízí k pronájmu. Kdy k plánovanému rozšíření dojde? Nevím jistě. Je to pravděpodobně opět otázkou rozpočtu města či případně nějakých dotací. A Chrast si na dotace z MMR dle slov našeho starosty nesáhne.
Takže suma sumárum Chrast přišla o obvodní oddělení PČR, školka zatím nikde a objekt, kde PČR byla, je prázdný a v nabídce k pronájmu.