Odpady - nekonečné téma, které musí řešit každá obec. Své o tom vědí i Aleš Nunvář a David Šimek. Jak se liší odpadová politika v jejich obcích? A co naopak mají společného? To můžete posoudit v našem rozhovoru.
- Kolik obyvatel má Vaše obec a kolik tun odpadu řešíte?
Aleš: Chrudim má cca 23 tisíc obyvatel a ti vyprodukují kolem 8.000 tun odpadu ročně. Po odečtení tříděných složek a odpadu ze sběrného dvora nám zbyde asi 4,5 tisíc tun směsného odpadu (SKO).
David: Příluka má necelých 200 obyvatel a kolem 16 domů a chalup využívaných převážně k rekreaci. Loni tedy bylo z naší obce odvezeno 35,36 tun směsného odpadu.
- Co považujete za největší problém Vaší obce?
Aleš: Právě to vysoké množství SKO. Nová odpadová legislativa nás nutí naučit občany více třídit a tím zmenšit objem SKO. Chrudim má jeden vlastní sběrný dvůr, to však nestačí. Celkově se v oblasti odpadů v minulých deseti letech u nás dost zaspalo, takže máme co dohánět.
David: V Příluce se lidé poměrně dobře naučili třídit. Určitá potíž je s ukládáním a svozem nebezpečného a velkoobjemového odpadu, konkrétně s ojetými pneumatikami. Ty nám občané dávají ke svozům, přestože je informujeme o možnosti jejich odevzdání prodejci při nákupu nových. Obec tak vynakládá nemalé finance na jejich likvidaci.
- Jak plánujete vyřešit nastávající konec skládkování?
Aleš: Projektujeme velký sběrný dvůr, který bychom chtěli během 5 let vybudovat. Cílem je zlepšit třídění, zmenšit zbytkový odpad a snížit náklady na dopravu do spalovny. Součástí bude třídící linka na plasty a papír, překládací stanice na SKO, kompostárna, velké Re-Use centrum (malé již máme) a další sběrný dvůr.
David: Konec skládkování se samozřejmě dotkne i naší obce, zejména v ceně za ukládání odpadu. Musíme se proto všichni naučit ještě lépe třídit odpad nebo nakupovat zboží s co nejmenší odpadovou stopou. Vše se sice třídit nedá, ale téma “spalovna” je na delší povídání.
- Co byste označili jako svůj největší úspěch v oblasti odpadové politiky?
Aleš: Zavedení svozu bioodpadu. Jeho absenci jsem léta kritizoval, a tak jsem rád, že se mohu zasadit o nápravu. Nyní tak spouštíme pilotní projekt pro cca 1500 rodinných domů. Plánujeme i další kroky, například pytlový svoz plastu a papíru od rodinných domů. A hledáme řešení i pro sídliště.
David: V obci se nám podařilo vybudovat obecní kompostárnu a každá domácnost má k dispozici kompostér. Nyní ještě rekonstruujeme plochu pro umístění kontejnerů, nově zde přibude například kontejner na oblečení.
- Jaké máte plány do budoucna?
Aleš: Budoucnost vidím v principech oběhového hospodářství (přístup vedoucí k vytváření minimálního množství odpadu a v technologiích, které z nepotřebného materiálu vytvoří znovu využitelný). Jako příklad uvedu zařízení ERVOeco, které dokáže zpracovat organický odpad a vytvořit použitelný produkt fakticky nahrazující ropu. Se společností již jednáme o umístění zařízení v Chrudimi.
David: Obávám, co si o nás pomyslí příští generace. Pokud něco chceme zlepšit, musíme jít sami příkladem. A konkrétní řešení? Třeba více podpory vratných obalů. Líbí se mi například Chorvatsko a jeho zpětný sběr plechovek a PET lahví. Občas se jen stačí podívat kolem sebe a nevymýšlet něco, co jinde už funguje.