“Hlídám, aby se kraj nezadlužoval za zbytečné projekty. Peníze musí mířit do oprav silnic a rozvoje zdravotnictví. Podporu si zaslouží lidé, kteří přináší nové nápady v oblasti podnikání nebo rozvoje cestovního ruchu,” říká Daniel Lebduška, místopředseda finančního výboru krajského zastupitelstva.
Které kroky zastupitelstva jste podpořil a považujete je za správné?
Vždy se mi dobře hlasuje pro silně investiční rozpočty. Pardubickému kraji se daří držet tento směr, a proto jsme vždy jako klub hlasovali pro. Samozřejmě nás mrzí, že námi navrhované změny nejsou akceptovány. Rád bych vyhradil výrazně více peněz například na podporu inovativního podnikání. Do budoucna by se mi líbilo hlasovat pro návrhy, které by navýšily finanční prostředky do oprav silnic a zlepšení personální politiky ve zdravotnických zařízeních v našem kraji.
S čím jste zásadně nesouhlasil?
Našlo by se toho více, ale například mi zásadně vadilo omezování a rušení vypravovaných spojů spojených s problémovým přechodem na nového dopravce BUS Line. Již dopředu jsme upozorňovali, že by se mělo soutěžit menší obsluhované území, ale nikdo z radních kraje neposlouchal. Navíc mi vadilo přezíravé chování na problémy, které tento přechod způsobil lidem, kteří se nemohli dostat do zaměstnání nebo škol. Doslova fackou lidem do tváře bylo faktické snížení penále za neodjeté spoje.
Jaká témata na kraji otevíráte?
Moje témata jsou finance, investice, podpora podnikání a cestovních ruch. V rámci finančního výboru hlídám, aby se kraj nezadlužoval za zbytečné projekty a společně s Dominikem Bečkou dáváme pozor i na to, aby například nové úvěry byly pro kraj výhodné. V rámci podpory podnikání mě hodně mrzí, že se stále nedaří rozpohybovat činnost podnikatelského inkubátoru P-PINKu, který posledních pár let stále přešlapuje na místě. Stejně tak mě mrzí, že se pro další programové období nezpracovala strategie pro cestovní ruch, která přestala existovat. Nicméně se neomezuji jen na tato témata. Jako jeden z lídrů krajské opozice jsem se dost tvrdě opřel a budu dále opírat do podivných krajských zakázek. Nenechává mě chladný ani osud krajského zdravotnictví. Zejména mě mrzí, že Rada Pardubického kraje a představenstvo NPK a.s. dovedlo k rozpadu chrudimskou internu. Nevím zda nečinností, nebo v tom byl úmysl.
Které oblasti se Pardubický kraj věnuje podle vás málo?
Je toho více. Kraj by se měl zaměřit na podporu malých obchodů na vesnicích, pokud chce zabránit jejich vylidňování. Dalším problémem je nekoordinace oprav silnic s dalšími investory, tj. aby se jedna silnice v krátké době nerozkopávala dvakrát. Velký problém je financování sociálních služeb. Například v loňském roce se vedoucí pracovníci dozvěděly až v září, jaký budou mít rozpočet na letošní rok. To je podle mě velký renonc.
Jste v polovině výkonu svého mandátu Co chcete ještě stihnout?
Pokud bych měl zmínit zcela konkrétní projekt, tak je to výstavba tělocvičny u chrudimského gymnázia Josefa Ressela. Současné prostory jsou totiž hrubě nedostačující. Jsem rád, že krajský radní Kozel je v tomto záměru ve shodě a slíbil, že do konce volebního období bude alespoň zahájena stavba. Tak uvidíme, jak se podaří slib naplnit. Dále podpořím návrhy, které povedou k lepšímu rozvoji cestovního ruchu a prokáží užitečnost P-PINku
Jaký osobní přínos má pro vás práce v krajské samosprávě?
Díky tématům, která se dostávají na pořad jednání Zastupitelstva PK a Rady PK vidím, jaký objem práce je potřeba udělat na krajské úrovni. Zároveň jsem si všiml i několika zcela nelogických věcí, které bych ve firmě netoleroval ani pět minut. Mohu navíc porovnávat s prací v obecní samosprávě a občas se mi zdá, že zastupitelé obce mají mnohem víc práce. Například jednání zastupitelstva Chrudimi bývají ve velmi rozjitřené náladě, zatímco zasedání krajského zastupitelstva bývají velmi klidná a časově krátká. Asi za to ale může i jednací řád, který dost výrazně limituje zástupce opozice.
Změnil se díky vaší politické práci pohled na krajskou samosprávu?
Ukazuje se, že některé odbory na kraji jsou poměrně zbytečné. Například školství jen přijímá peníze ze státního rozpočtu a podle předem určených tabulek je rozděluje koncovým školám. Na to stačí algoritmus. Pokud se jedná o investice do budov škol, které také spadají pod tento odbor, tak nechápu, proč nejsou rovnou pod odborem investic. Vzniká tady zbytečně dvojí práce.
Dost často mi do e-mailu přicházejí dotazy a stížnosti na fungování krajské samosprávy i krajského úřadu. Intenzita se samo sebou zvyšuje s počtem problémů, které Rada PK potažmo krajský úřad mají zrovna na stole. Přesto to beru jako pozitivní projev. Proč? Čistě kvůli tomu, že pro mě byl dříve kraj neuchopitelnou institucí, která řídí v kraji všechno a nic. Pro některé občany to tak není a dokáží velmi přesně identifikovat, kde se dá problém řešit.
