Andrej se narodil 18. 7. 1970 v běloruském městě Minsk, kde se také na konci 80. let zapojil do bojů proti nadvládě Sovětského svazu. A boj proti útlaku je mu vlastní dodnes. Zde poprvé přičichl k politice a začal se bít za své liberální (on sám někdy uvádí až libertariánské) názory.
Po pádu socialismu vystudoval informační technologie na Běloruské státní univerzitě. Souběžně s tím vstoupil do veřejného politického života. Byl členem Demokratického svazu, Transnacionální radikální strany a v roce 1993 se stal spoluzakladatelem běloruské Strany přátel piva, kterou vedl v prezidentských volbách 1994 a parlamentních 1995.
Roku 1994 se vlády ujal Alexandr Lukašenko a Andrej přešel do tvrdé opozice. Po prohraném boji byl nucen v roce 1996 opustit domov a příštího roku získal azyl v České republice. Zde si založil rodinu, nový domov a začal pracovat v IT firmě.
V roce 2005 se odstěhoval na venkov, kde si pořídil pozemky a hospodářství a dovolil si několik let se o politiku nezajímat. To se mu i dařilo. Staral se o rodinu, zvířátka, stal se myslivcem … Jenže pro takového bojovníka za svobodu nebylo lehké nečinně přihlížet okolním událostem. Proto se Andrej v roce 2016 do politiky vrátil. Roku 2018 byl zvolen zastupitelem obce Radhošť za SNK Změna pro Radhošť. Nyní kandiduje za Piráty do krajského zastupitelstva. Jeho zaměřením je IT, digitalizace a kybernetická bezpečnost. Na kandidátce jej najdete na třetí pozici.
Proč jsi vlastně Bělorusko opustil?
Po krátkém období relativní svobody se vlády v Bělorusku zmocnil Alexandr Lukašenko, který ukázal, že moderní autoritářské režimy nemusí být nutně komunistické nebo nadnárodní. Od začátku této nové totality jsem se zapojil do tvrdé opozice, ale prohráli jsme. Nátlak ze strany režimu sílil, plně ovládaná média a státním populismem zmanipulovaná společnost nedávaly moc prostoru k fungování politické opozice v mezích zákona. Přešel jsem tedy do ilegality a po jednom ze zatčení se rozhodl dočasně opustit zemi. Lukašenkův režim však předvedl neuvěřitelnou životaschopnost a z dočasného vycestování se stal politický azyl v České republice.
Cítíš se teď svobodný?
Žijeme v relativně svobodné zemi. Nicméně v oblasti svobody podnikání, tisku a otevřenosti informací zdaleka nejsme na prvních příčkách. Cítím to i v běžném životě. Na druhou stranu - umím si pro sebe zajistit tolik svobody, kolik potřebuji, a to i v méně svobodném státě. Jen je to práce navíc.
Proč ses rozhodl vstoupit opět do politického života a proč právě za Piráty?
Mnoho let mě lákala Pirátská strana, která jako jediná v této zemi byla postavena na skutečných demokratických principech a maximální transparentnosti, takže v roce 2016 jsem se rozhodl se do politiky vrátit. S Piráty. Navíc, vzestup babišizmu mi hodně připomněl převzetí vlády Lukašenkem a přihlížet zpovzdálí budování dalšího soukromého státu založeného na nedemokratických principech jsem si nemohl a nechtěl dovolit. Takže návrat do aktivní politiky byl pro mě jedinou možností.
Jaké jsou tvé současné IT aktivity? Na čem se podílíš?
Aktuálně je mojí hlavní pracovní náplní v oblasti IT správa pirátských serverů a aplikací. Mám na starosti zajištění bezproblémového provozu naší infrastruktury, nasazování a správu různých aplikací, které používá Pirátská strana ke svému fungování, a také několik desítek našich webů. Spravuji identity, oprávnění a podporu uživatelů. Nepracuji jenom pro stranu - mám zaměstnání v menší soukromé firmě a zde pracuji na vývoji hardwaru a softwaru pro obecní rozhlasy, veřejné osvětlení. Také spravuji servery a aplikace. Rovněž ještě dělám vývoj softwaru pro digitální telefonní ústředny společnosti České Radiokomunikace.
Co bys chtěl v rámci svého zaměření na kraji dokázat? Jaký sis dal cíl?
V kraji bych se rád zaměřil na dotažení obrovského technologického dluhu v oblasti digitalizace. Chci, aby informační technologie efektivně a zároveň bezpečně propojily krajské instituce a kraj s obcemi a občany. Chci, tak jak to je v dlouhodobém pirátském programu, aby úřady obíhala data - ne občané. Chci, aby se více používal otevřený software a otevřené datové standardy a aby krajské IT zakázky nebyly zdrojem problémů a nadměrných finančních výdajů. Na to bych rád dohlédl. Nedělám si iluze, že se mi podaří splnit všechny plány, ale rád bych tyto procesy alespoň nastartoval.